„V lednu 2024 jsem měl možnost fotit zubry ve volné přírodě v Bělověžském pralese v Polsku“

Ve fotografii jsem víceméně zaměřený na portrét a wildlife photografy je pro mě neprobádané území… Nicméně vystoupit z komfortní zóny je stejně důležité jako umělecká tvorba samotná.

Když jsem se rozhodnul, že fotografování absolvuji, tak mé vnitřní já zasypaly otázky mého zodpovědného přístupu k tvorbě; Čím budu vlastně fotit? Co si na sebe obleču, abych tam neumrznul? Co všechno si sebou bubu muset vzít, abych v té divočině přežil? 🙂 …a mnoho dalších otázek!

Rozhodnutí absolvovat toto focení jsem si obhájil slovy; „Kdysi jsem trávil spoustu času v přírodě, jelikož jsem se narodil ve Slovenském městě Ružomberok, které obklopuje úžasná příroda, pohoří Malá a Velká Fatra a dále Nízké a Vysoké Tatry. Také když jsem doma sám, v televizi mám vždy zapnutý oblíbený program Prima ZOOM, kde celý den běží pořady spojené se zvířaty, anebo s přírodou… Tedy fotit a být v přírodě může být fajn!“

Fotím na fotoaparát Fujifilm GFX 50S II, který miluji, protože je víc než skvělý na typ focení, který ve svém fotografickém žánru preferuji. Také objektivy a jejich ohniska, které jsem měl začleněné do mé aktuální fotovýbavy tomu odpovídali. 

Dle doporučení zkušených fotografů na tento typ focení se hodí spíš teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností 400-600mm nebo i delší, jelikož je nevyhnutné si držet dostatečný a bezpečný odstup. V roadmap u systému GFX je aktuálně nejdelší objektiv 250mm a je nevyhnutné přijmout fakt „reverse crop factor“ 0,79x středoformátového snímače ve srovnání s full frame 35mm.

Můj stav fotovýbavy byl tedy na rozcestí, zda si budu muset pořídit nové tělo společně s novým vhodným teleobjektivem. Začal jsem sondovat, co se dá na trhu aktuálně pořídit, a nakonec jsem se rozhodl stavět na mém současném fotoaparátu.

Můj fotoaparát je vhodný zejména na statické fotografování a je utěsněn proti vlivům počasí, což je skvělý základ jít do přírody… A zubři určitě netrpí hyperaktivitou a neprohání se přírodou ladností koně Převalského. Jinak vidět běžet zubry byla docela sranda, jak jsou mohutní a neohrabaní, tak to na mě působilo jako když synchronizovaně běží těžkotonážní dřevění houpací koníci. 🙂 Jako by vůbec v některých pasážích běhu nekrčili klouby, ale spíš využívali houpacího efektu a kinetické energie.

Zjistil jsem z fóra uživatelů GFX, že teleobjektiv Tamron SP 150-600mm F/5-6.3 Di VC USD G2 pro Canon vykreslí celé pole snímače 44x33mm bez vetší vinětace. Hurá, docela dostupný objektiv s dobrým rozsahem! Podle informací, které jsem si proaktivně načetl, nejlépe funguje s redukcí Fringer, která bohužel v ČR není běžně dostupná. Tady mé nadšení opadlo…

Zakoupil jsem tedy dostupnou redukci Techart, nicméně z nadšení se stalo zklamání, jelikož tato kombinace nepracovala správně a autofokus (AF) byl nečinný. Redukci jsem tedy vrátil a byl jsem před rozhodnutím, jestli si pořídit další jinou AF redukci. Tentokrát jsem nic nenechal náhodě a před samotným pořízením jsem fotoaparát s objektivem odzkoušel u kamaráda Tomáše, který již adaptér Metabones vlastnil. Sestava fungovala skvěle a adaptér jsem si ihned objednal.

Konečně se mi podařilo zodpovědět a hlavně vyřešit první důležitou otázku „Čím budu vlastně fotit?“!

Nebudu vás dále ubíjet textem a strastmi všech příprav, ale i tohle k tomu patří. Umrznout jsem neumrznul a hlady jsem neumřel… Naopak jsem si pochutnal na skvělých masových pirozích. A co mě těší nejvíc je, že můj přístup a úvahy byly správné. „Fotit a být v přírodě může být fajn!“ bych opravil na „Fotit a být v přírodě může být zážitek!“ A zážitek to pro mě opravdu byl!

Co opravdu nedělat při focení divých zvířat v přírodě? V podstatě to samé, co platí i při focení lidí, nesmíte je hlavně vylekat! 😉

Tady malá ukázka z focení;

Fujifilm  GFX 50S II, adaptér Metabones, Tamron SP 150-600mm F/5-6.3 Di VC USD G2 pro Canon